DESIDERIUM INTIMUM

DI - kapito la 30. - část II.   A v té chvíli se třídou rozlehla hlasitá rána. Harry zavřel oči a pomalu se otočil. Na místě, kde před chvílí stál jeho kotlík, byly nyní jen zbytky vařiče a okolo ležely střepy lahviček, kotlíku a zelenkavého lektvaru, který vybouchl tak, že by přistál na nejbližších studentech, nebýt neviditelné bariéry kolem nich. Ti, kteří se stačili schovat pod lavice, pomalu vylézali. Ron i Hermiona, pokrytí zelenou kaší se nejprve po sobě podívali s vyvalenýma očima a následně po Harrym stojícím s otevřenými ústy. To bylo přece… nemožné. Všechno udělal dobře. Každou ingredienci přidal přesně podle instrukcí. Přece…   Zavřel ústa a podíval se na Snapea. To mu stačilo. Výraz zlovolného uspokojení, který viděl na jeho tváři, mu vypověděl absolutně všechno.   "No, no…" řekl muž a stoupl si vedle katedry se založenýma rukama na hrudi. "Vypadá to, že se pan Potter rozhodl nahradit pana Longbottoma na piedestalu kompletních budižkničemů. No, ...

  DI - kapitola 31. - část 1 Chytneš mě, když budu padat? "Bastard! Věděl jsem, že tě jen tak nepustí, ale tohle už je trochu moc!" rozčiloval se Ron, když Harry vysvětlil jemu i Hermioně, že mu Snape přikázal vypít nějaké svinstvo, které mu podráždilo krk. A proto měl problémy s mluvením. "Harry, myslím, že bys měl…" začala Hermiona. "Já vím, jít k nějakému profesorovi a všechno mu říct," přerušil ji unaveně. Dívka se začervenala. "Ne, Hermiono, nedopřeju mu to uspokojení. Nezlomí mě. Dokážu se s ním vyrovnat sám. Nejsem ještě poražený." Musel si přiznat, že to mohl zahrát lépe. "Harry má pravdu," řekl Ron a podpořil svého přítele. "Snape je prostě velký parchant. Pokud si začneme stěžovat a on se to doslechne, bude mít pocit, že vyhrál. Radši se udusím pudinkem, než abych mu to dopřál!" "Oba jste blázni!" odfrkla si dívka a vyskočila. "Jdu se učit." Řekla hrdě a odešla. Ron se podíval na Harryho ...

DI - k apitola 31. - část II. Mluvili téměř celý večer. O hodinách, o lektvarech a ještě trochu o famfrpálu. A dokonce i o tom, jak Brumbál stárne. Harry nevěřil, že v takových chvílích může čas plynout tak rychle. Bolel ho krk i všechny svaly. Otočil se, spustil nohy na podlahu, a když se pokusil narovnat záda, bolestně zasténal. Položil si ruce na krk, a pokusil si jej rozmasírovat, natáčel hlavu všemi směry. Zavřel oči a začal tiše mručet, jak si užíval příjemného pocitu uvolnění, když jeho napětí svalů pomalu mizelo. Když zvedl víčka a podíval se na Severuse, prudce se nadechl. Muž se na něj pronikavě díval, zkoumal ho očima, téměř ho svlékal. Díval se na něj, jako na chutný zákusek, na který měl chuť.   Harry se začervenal a odkašlal si rozpaky. Pak uslyšel ostrý, rozkazovačný hlas.   "Pojď ke mně."   Zachvěl se. To bylo… nečekané. Opravdu Severus řekl…? Opravdu chce…? Při pohledu do planoucích očí byla odpověď jasná.   Ucítil, že jeho tělo zar...