DI 54/3

 

DI - kapitola 54. - část III.

"To ty mi nedovoluješ odejít."

 

Než se nad těmi slovy Harry mohl zamyslet, Severus ho opět pohltil rty, prsty se probíral jeho černými vlasy a tlačil ho do matrace takovou silou, jako by ho do sebe chtěl vstřebat. Harry přesunul dlaně po jeho zádech, cítíc pod prsty další jizvy. Dotýkal se a hladil chladnou kůži špičkami prstů, a v tu chvíli se Severus zachvěl a zasténal do jeho úst, a bylo to tak zatraceně příjemné! Hladově hledal další místa, kterých když se dotknul, ozvala se mužova živější reakce, ale když přesunul ruce na boky a sevřel prsty místo nacházející se pod pravým ramenem, několik centimetrů pod paží, Severus ze sebe vydal dlouhý, hrdelní sten a celý se napjal, odtrhnul se od Harryho úst a lehce se zvedl na rukou. V jeho očích sálal oheň a na obličeji se objevilo překvapení.

 

To bylo… úžasné odhalení. Bylo to jako kouzelné tlačítko. Stačilo lehce stisknout, aby se Severus začal svíjet. Harry se kousl do rtu a snažil se skrýt úsměv. Och, to místo si bude pamatovat…

 

Severus se nad ním sklonil a chtěl se vrátit k polibku. Jeho rty byly vlhké a zrudlé a Harry věděl, že teď… patří jen jemu. Nadzvedl se, opřel se na loktech a zastavil tvář jen pár centimetrů od Severusovi tváře, a pak vysunul jazyk a dráždivě jím přejel milimetr od mužových rtů. Severus se zamračil a bleskovým pohybem chytil Harryho jazyk, vtáhl ho do svých úst, stiskl ho lehce zuby a začal sát. Harry zasténal a jeho penis sebou zaškubal. Měl pocit, že brzy zešílí, že se ve Snapeových ústech rozpustí, že ho pohltí. Když už mu docházel dech, muž ho pustil, Harry dychtivě zalapal po vzduchu a spadl na postel. Na Severusových rtech se objevil ten nádherný, rozpustilý úsměv a Harry opět pocítil ten nával obdivu. Přesunul ruce zpět za mužův krk a zvedl se, políbil ty zkroucené rty a následně bradu a krk. Zavřel oči a přitiskl ústa k jizvě na klíční kosti, cítíc její jinou, lehce hrubou texturu. Toužil Severuse líbat, toužil políbit každou jizvu, každý kousek jeho těla.

 

"Chtěl bych… políbit každý centimetr tvé kůže," zašeptal ochraptělým hlasem a přitiskl rty k bledé kůži. "Dals mi… dovedl si mě k… bylo to úžasné. Málem jsem omdlel. Chci… chci tě líbat. Dovol mi to."

 

Ze Severusových úst se ozvalo neurčité zamručení. Harry nevěděl, zda to znamenalo svolení nebo ne, ale příliš mu na tom nezáleželo. I tak to hodlal udělat. Musel to udělat.

 

Zvedl se a mírně zatlačil na tělo, nutil muže se přetočit na bok a lehnout si na záda, a pak se podepřel na lokti a začal zkoumat tu neprobádanou půdu, kterou byl Severus Snape.

 

Na začátku zaútočil na ramena a hladký hrudník, zatímco mu Severus vklouzl prsty do vlasů, a snažil se tím udržet si jakousi kontrolu nad situací, čímž si vsugerovával, že když Harry zajde daleko, může ho rychle odtáhnout a dát vše do pořádku. Ale Harry tomu nevěnoval pozornost, byl příliš zaujatý prozkoumáváním Severusova těla. Pomalu putoval rty po bledé kůži, centimetr po centimetru, skládal na ni krátké, vlhké polibky, až se dostal k bradavkám. Objal ji jemně ústy a několikrát přes ni přejel šičkou jazyka. Och, Severusovi se to zřejmě líbilo, protože ze sebe vydal hlasité souhlasné zasténání. Harry začal líbat kůži kolem bradavek, a občas jazykem zakroužil kolem v mokrých kruzích a Severus sebe pokaždé vydal sérii stenů a mručení. Pak se Harry vydal níž. Cestou od hrudi až k pupíku a na boky, toužil dotknout se ústy každého kousku kůže. Největší pozornost věnoval jizvám. Zvláště té hluboké, nacházející se pod žebry. Byla hladká a připomínala malou drážku, objal ji rty a samovolně zvedl pohled.

 

Severus se na něj díval s pootevřenými ústy. Jeho oči byly tak černé, tak krásné... a nyní se leskly jakýmsi nezvyklým leskem, který způsobil, že něco v jeho žaludku se převrátilo. Zavřel oči a pokračoval v odhalování Severusova těla. Byl už u pupíku a nedokázal odolat, aby nevysunul jazyk a neolíznul to teplé nitro.

 

"Ach!" Muž se zachvěl a lehce sebou trhl, svaly na břiše se mu napjaly a Harry díky tomu ucítil radost, když zjistil, že odhalil další dráždivý bod. Nemohl ztratit takovou příležitost. Olízl ho ještě jednou, což vyvolalo ještě silnější reakci. Prsty ve vlasech sebou prudce škubly a Severusovy rty vydechly:

 

"Přestaň…"

 

Harry se v duchu usmál a přešel níž, políbil krátké, pevné chloupky na podbřišku, pak svaly a Severusova bedra. Cítil, jak ho muž drží čím dál pevněji, když se přiblížil k penisu trčícímu z temných chloupků. Merline, vypadal tak úžasně. Jak by mu mohl odolat? Dráždil ho, vyzíval ho, aby se ho dotknul, aby ho ochutnal. Harry přesunul hlavu na stranu a políbil místo vedle kořenu tvrdého penisu. Do nosu ho udeřila mužova ostrá vůně touhy. Vysunul jazyk a začal ho přesouvat po celé délce penisu naběhlého krví a pulzujícího touhou, ale když se dostal ke špičce a objal ji rty, mezi Severusovými pootevřenými rty unikl chraptivý sten:

 

"To stačí!"

 

Harry pustil z úst horkou, slanou špičku a podíval se do mužovy tváře. Severus měl zavřené oči a těžce dýchal. Zjevně byl teď ve stavu, kdy by nevydržel příliš mnoho…

 

Harry pokračoval dál. Políbil stehna, a cítil, jak se pod jeho rty chvějí, políbil dlouhou jizvu, kolena pokrytá jemnými chloupky, až k chodidlům. Kůže na nich byla hrubá a tvrdá, ale Harry políbil i ji. Patřila Severusovi a byla přesně taková, jaká měla být. Dokonalá.

 

"Posuň se… chci… záda…" Zašeptal mezi jedním a druhým polibkem. Severus mu věnoval zamlžený pohled, po čemž se přetočil na bok a Harry poprvé uviděl jeho záda. Pokrývaly je tři dlouhé jizvy, které se různě křižovaly. Jemně přejel prstem po jedné z nich, přejel přes vystouplou lopatku a dosáhl až ke kostrči, a pak se naklonil a začal je líbat. Nevěděl, odkud pocházely, mohl si jedině domýšlet, ale byly Severusovou částí. Byly pěkné.

 

Jeho rty putovaly po znetvořené kůži a snažily se dotknout každého jejího kousku, a když od ní odtrhl ústa, uslyšel hvizd vypuštěného dechu, jako by ho do této chvíle Severus zadržoval. Přejel rty po linii boku a hladil ho polibky, od beder, nahoru, až do podpaží, a když si uvědomil, že se nalezl na tom místě, nemohl odolat. Bylo to neuvěřitelné. Jemným dotykem dokázal toho muže přivést k tak silné reakci… Musel to znovu vidět! Přesunul nehty po citlivém místě a s fascinací sledoval, jak se Severus napnul a zachvěl! A Harry uslyšel sten potěšení:

 

"Aaaaa…"

 

Och, bylo to tak úžasné! Chtěl to slyšet ještě jednou! Pomalu přesunul nehty po kůži. Štíhlé tělo se pod ním napjalo tak intenzivně, jako ho zasáhl blesk a ze Snapeových úst se vydral další hlasitý sten, a než to mohl Harry udělat po třetí, byl odtlačen a přišpendlen do matrace, Severus ležel na něm, a divoce a rozvášněně se na něj díval.

 

"Ještě jsem neskon…" Začal Harry, ale zbytek už zmizel v Severusových ústech.

 

Och, bože! Ano, to bylo nejlepší! Absolutně nejlepší! Ten horký, kluzký jazyk a jemné dotyky rtů. Jejich nosy se navzájem dotýkaly. Malý a jednoduchý, patřil Harrymu a dlouhý, ostrý, připomínající zobák dravého ptáka, patřil Severusovi. Dvě nahá těla, přitisknutá k sobě tak silně, že mezi sebou neměli ani milimetr. A… zvuk padajících lahviček?

 

Harry na zlomek vteřiny otevřel oči, aby spatřil, co se děje. Severus natahoval ruku k bokem stojícímu nočnímu stolku a evidentně něco hledal.

 

Och…

 

Harry znovu zavřel oči, poddal se tomu polibku a ovinul nohy a ruce kolem muže. Věděl, co Severus hledal a jen ta myšlenka stačila, aby se jeho penis opět zajímal o situaci, a znovu byl tak neuvěřitelně tvrdý.

 

Harry uslyšel odzátkovávání lahvičky a po chvíli se Severus, aniž by přerušil polibek, drobně nadzvedl, vsunul ruku mezi jejich těla a pečlivě namazal svou erekci. Harry se třásl netrpělivostí, jemně nadzvedl boky, a ještě pevně objal nohama mužova záda a… zasténal do jeho úst, když ucítil, jak do něj vstupuje jedním, pomalým přírazem. Severusův penis byl tak horký, že mu připomínal rozpálenou železnou tyč. Pulzoval v jeho nitru, protahoval se přes těsný tunel jeho svalů, topil se v něm, a vyplňoval ho tekutým štěstím. A Harry chtěl víc. Ještě víc Severuse. V sobě.

 

Vpletl vlastní jazyk se Severusovým jazykem a začal ho sát. Muž se naklonil a… ne, ležel na něm, podpíral se na loktech a jednou rukou hladil Harryho po vlasech, a druhou se vsunul mezi ně, vzal Harryho ruku ze svého krku, chytil ji za dlaň, položil ji na postel a pevně s ní spletl prsty. Na chvíli přerušil polibek a zašeptal přímo do Harryho oteklých rtů:

 

"Jsi jen můj. A ostatní ať jdou k čertu."

 

Ve stejném okamžiku se neznatelně odtáhl a vstoupil do něj pomalým, hlubokým přírazem, jako by po této chvíli toužil tak dlouho, že ji chtěl co nejvíce prodloužit, vychutnat si ji, mučil je oba nejpříjemnějším způsobem. Severus hrdelně zasténal při každém přírazu, tisknul zuby Harryho ret, zatím co Harry lapal po vzduchu a pomalu se topil v Severusových ústech.

 

A mezi všemi těmi steny, mumláním, polibky, přírazy a vzdechy, se v Harryho zamlženém, opojeném mozku objevila myšlenka. Že si nikdy on a Severus… nebyli tak blízko, jako byli teď. Spojeni tělem, ústy, chutí, vůní… byli jednotní. Harry to cítil v každém přírazu, v každé explozi potěšení vybuchující v jeho bedrech, v každém pohlazení jazyka, v každém Severusově výdechu, v každém pohlazení ve vlasech, v každém stisku dlaně, když musel Severus na chvíli zastavit, aby zchladl, protože toužil být v Harrym co nejdéle… ale nakonec to nedokázal vydržet. A přirážel do něj znovu, čím dál rychleji, hladověji a Harryho penis se otíral o chloupky na jeho břichu a pulzoval, tak moc pulzoval… Každý úder byl jako dotyk elektrického biče a ta horká ústa… byla všude, kousala jeho rty, sála jazyk, laskala tváře, patro, hladila zuby a ochutnávala bylinky a sladkost… nahá kůže se otírala o jeho kůži, tak blízko, tak velmi, velmi blízko... a cítil rychlý tlukot srdce, přímo naproti svému srdci, bilo čím dál rychleji a rychleji a rychleji a… ano, oh bože, ano, ano, ano!

 

Dvě tlumená zasténání se ozvala z navzájem propojených úst. Dvě zpocená těla se napjala, uvízla v sobě a zaklesla se v objetí tak silném, jako by tak toužily zůstat navždy. A chvěly se. Chvěly se tak dlouho, dokud se v jejich napjatých varlatech nezůstalo už nic, co by mohly dát, a vlny plamenného orgasmu neodplynuly a nenechaly po sobě jen ticho, vyplněné jedině dvěma mělkými dechy, ovívající navzájem své rty horkým vzduchem.

 

Harry s obtížemi otevřel oči. Všechno okolo se točilo závratnou rychlostí, takže měl potíže se zaostřením, ale naplňovalo ho takové… štěstí! Kroutilo se mu v žilách, pulzovalo ve vyčerpaných svalech, šumělo v uších, protékalo nervovým systémem.

 

Severusovi oči se také otevřely. Byly ještě stále lehce zamlžené, jako by muž ještě úplně nepřišel k sobě, ale Harry v nich viděl tu stejnou teplou záři, tentokrát ještě silnější. Podíval se do té hluboké nekončící černi a věděl, že ještě nikdy, nikdy… necítil něco takového. Něco tak… neuvěřitelně… návykového. Pohlcujícího. Božského. Nádherného.

 

"Miluju tě," zašeptal tiše. Severusovi oči se najednou rozšířily a potemněly.

 

Oh, bože, řekl mu to! Opravdu mu to řekl! Nechtěl, ale… bylo to silnější. Tak silné, až téměř ochromující.

 

"Tak moc tě miluju, Severusi…" Nemohl to zastavit. Slova plynula sama.

 

S šíleně bijícím srdcem se díval na muže, čekal na nějakou reakci a pak… nevěřil tomu… spatřil na jeho tváři smutek. Nemohl se mýlit. Byl příliš jasný. Příliš šokující. Severusova tvář posmutněla.

 

Harry neměl ponětí, co si o tom myslet. Neočekával takovou reakci… Vlastně sám nevěděl, co očekávat… protože to vyřkl tak náhle, že neměl ani čas přemýšlet nad pravděpodobnou mužovou reakcí, ale tohle… to bylo přinejmenším… divné.

 

Severus zavřel oči a olízl si rty. Vypadal, jako by se pokoušel ovládnout. A zřejmě se mu to povedlo, protože když potom otevřel oči, po smutku už nebylo stopy. Zvedl ruku, uvolnil jejich spletené dlaně a jemně odhrnul z Harryho čela zpocené pramínky, a Harry se nedokázal zbavit dojmu, že to gesto… že cosi znamenalo. Než se nad tím však stačil zamyslet, Severus se přetočil na bok a položil se na záda.

 

Harry zadržel dech. Možná to neměl říkat… Možná že… to bylo brzy. Příliš brzy. Příliš… sakra!

 

Ale náhle pocítil, jak se mu pod záda zasunula paže. Severus ho objal, přitáhl ho k sobě, a Harry s úlevou vypustil vzduch. Muž mu sundal brýle z nosu a odložil je na noční stolek. Harry se přetočil na bok a položil se na Severusovo rameno, tulíc tvář do prohlubně jeho šíje a obejmul ho rukou v pase. Slyšel jeho dech a pomalu uklidňující se tlukot srdce.

 

"Dipsas," pověděl náhle Snape a přerušil sametové ticho. Harry zamrkal, zvedl hlavu a překvapeně se podíval na muže.

 

"Co?"

 

"Dipsas. Heslo do mých komnat," dodal Severus a díval se na strop. "Abys mohl kdykoliv přijít, i když tam nebudu. Kdysi jsi o něj prosil."

 

Harryho ústa se roztáhla do širokého úsměvu.

 

"Děkuji," zašeptal a ani nevěděl, jak vyjádřit to, co mu planulo v srdci. "Já... chci říct… děkuji."

 

"Možná, že tu příštích pár dní nebudu," pokračoval muž, aniž by se na Harryho podíval. "Proto bych chtěl, abys mohl kdykoliv přijít. Zvláště tehdy, když pocítíš potřebu, řekněme, zajít do Oddělení s omezeným přístupem."

 

Harry tu poznámku ignoroval. Dokud měl Severuse, Zakázaná sekce ho vůbec nezajímala.

 

"Proč tu nebudeš?" Zeptal se a kreslil prstem kroužky na Severusově bledém těle.

 

"Musím udělat několik věcí," odpověděl muž a Harry z jeho tónu vyčetl, že víc z něho nevytáhne.

 

"Takže nepůjdeme do Prasinek?" Zeptal se. Severus sevřel ústa, a Harry si všiml, jak přes jeho tvář přeběhl stín, ačkoliv to trvalo velmi krátce a zaniklo to tak rychle, jako se to objevilo.

 

"Odložíme to na… někdy jindy. Teď o tom nepřemýšlej," odpověděl Severus a Harry v jeho slovech slyšel jakousi hořkost.

 

"Všechno v pořádku?" Zeptal se a díval se na muže se znepokojením. Severus otočil hlavu a podíval se na něho.

 

"Vše vynikající," odpověděl, i když v jeho hlase dál slyšel něco divného. "Jsem prostě jen unavený."

 

"Och." Harry pomalu položil hlavu zpátky na Severusovo rameno. "V tom případě… můžeme jít spát. Chci jen, abys věděl, že to… že já… že to bylo úžasné a… dal jsi mi tolik štěstí a… byl to ten nejkrásnější večer v mém životě a… děkuju." Kousl se do rtu. Nechtěl blábolit, ale nedokázal se zastavit. Byl tak šťastný, že to ze sebe musel dostat.

 

Severus se pohnul a v odpovědi přitiskl ústa k Harryho čelu, skládajíc na něj neuvěřitelně dlouhý a jemný polibek. Potom se odtáhl, přitáhl ho k sobě ještě blíže a zavřel oči. Harry vtulil tvář do jeho šíje a rovněž zavřel oči.

 

"Dobrou noc, Severusi," zašeptal tiše. "A omlouvám se, že jsem vylil ten čaj."

 

Ucítil, jak se Severusova ruka na jeho zádech zaťala.

 

"Na tom nezáleží. Dobrou noc."

 

Harry si povzdechl a ještě pevněji se k muži přitulil. Severusova kůže voněla potem smíchaným s bylinami a čímsi sladkým. Skořicí. Slyšel nad sebou klidný dech. Cítil ho každou buňkou těla, tak blízko, tak velmi, velmi blízko…

 

Nakonec to udělal. Nakonec udělal to, co se zdálo téměř nemožné… Dobil Severusovo srdce.

 

Byla to dlouhá, těžká a nerovná cesta. Tolikrát se chtěl otočit a na poslední chvíli to neudělal, a teď byl vděčný, že vytrval. Nezměnil by nic, žádné rozhodnutí, které udělal, žádný výběr, i když se na začátku zdál nevhodný, protože ho dovedly až sem. Do této chvíle. Nejkrásnější chvíle jeho života. Chvíle, ve které se všechno, po čem toužil, o čem snil a co mu chybělo… nakonec patřilo jemu. Jen jemu!

 

I když to chtěl vzdát… i když ho všechny znamení na nebi i na zemi vyzývaly k útěku… vždy v hloubi srdce věděl, že uspěje. Protože to viděl v každém dalším Severusově pohledu. Viděl, že k němu není lhostejný, a že ta stěna, kterou kolem sebe muž měl… že ta stěna, je čím dál slabší. Pamatoval si všechny pocity, které mu Snape ukázal… byly příliš skutečné, aby je předstíral. Pamatoval si všechny drobnosti, rozhovory, úsměvy, které ho přesvědčily, že se čím dál víc přibližuje, že možná za dalším rohem…

 

A navzdory skutečnosti, že musel vydržet mnoho úderů, vydržet mnoho pádů, se teď po čase zdálo, že to za to stálo. Protože dnes v noci Severus… se mu celý oddal. Úplně se mu odhalil. Jako kdyby se proti tomu snažil bojovat, ale když se ta stěna zhroutila… to, co bylo na druhé straně, to co na něho čekalo, uvězněné a kontrolované, to všechno, co mu Severus nikdy nechtěl dát, bylo propuštěno a bylo to jako vodopád. A Harry prostě nemohl uvěřit, že ještě před půl rokem ho Severus nemohl ani obejmout. Zdálo se mu, že od té doby minuli celé staletí. Celé tisíciletí mezi tím krutým, nemilosrdným Mistrem Lektvarů a… tím něžným, smyslným mužem.

 

Severusův dech se stal hlubší a rovnoměrný.

 

Harry opatrně zvedl hlavu a pohlédl na jeho uvolněnou tvář.

 

Lapil jsem tě. A už nikdy tě nepustím.

 

Položil hlavu zpátky, zavřel oči a přitiskl rty k Severusově šíji v místě, kde pulzovala krev. Cítil její teplo. A věděl, že patřila jemu. Že teď všechno v tom chladném muži patřilo jemu.

 

Nemýlil se. Byl to ten nejúžasnější den jeho života.

 

Když odplouval do země snů, v jeho hlavě kroužila jen jedna myšlenka…

 

Získal svou největší touhu. Získal své Desiderium Intimum.