DI - kapitola 66. - část I. Když se láska a smrt obejmou "Stůj!" Hermiona se zastavila a poslouchala. "Slyším něčí hlasy." Její nohy se chvěly vysílením. V posledních několika minutách třikrát narazila na kusy čehosi, co byly zbytky těl Smrtijedů a bystrozorů. Stále si pamatovala pohled jednoho umírajícího muže, když k němu přišla blíž, aby zjistila, kdo přežil. Díval se na ní tak, jako by ji sledoval ze dna nejbolestivějšího, nekrutějšího limbu, jaký si lze představit. Nemohl mluvit, ale v jeho očích viděla tichou prosbu. Žadonil o smrt. A ona nemohla udělat nic, aby mu pomohla… Pak znovu utíkali, když si jich všimli. Podařilo se jim ztratit se pronásledovatelům a vzdálit se od hranice boje, ale stále naráželi na utíkající skupinky. Museli být velmi opatrní. Smrtijedi jakoby byli všude. Hermiona se zamračila, a poslouchala blížící se hlasy. Chtěla chytit Rona a co nejrychleji se odsud vzdálit, ale potřebovala… informace. Jakékoliv. Měla pocit, že jen tápe v tem...
Komentáře
Okomentovat